Jak danit e-book, pokud nemáte ŽL

Kdy využít §10 zákona o dani z příjmů? Co jsou ostatní příjmy? Možná jste zaslechli, že příjmy do 30 tisíc Kč za rok se nedaní, protože to není podnikání. Čtěte dál…

Pro začátek trocha teorie

Nejprve se podívejte, jak zákon § 420 Nového občanského zákoníku definuje podnikání.

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

(2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely §1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, případně osoba, která jedná jménem, nebo na účet podnikatele.

Podobná definice je i v živnostenském zákoně §2.

Od jaké výšky příjmů jde o podnikání?

V žádném předpise není uvedeno, že podnikání je definováno od určité hranice příjmů.

Při určování zda jde o podnikání, tedy není podstatná výše příjmů, ale výše uvedené znaky (samostatnost, vlastní účet, soustavnost, činnost za účelem dosažení zisku).

Co je hlavní kritériem, zda jde o podnikání?

Hlavním kritériem při určování, zda jde o příjem z podnikání dle § 7, nebo ostatní příjem dle § 10 je soustavnost.

Soustavnou činností se nemyslí nepřetržitá činnost, ale činnost vykonávaná s úmyslem jí opakovat.

Může tedy jít i o činnost, která je vykonáváte např. jen jednou za měsíc nebo několikrát za rok.

U příjmů z podnikání zákon o dani z příjmů nestanoví žádnou hranici, pod kterou se příjmy nezdaňují.

Kdy jsou příjmy do 30 tisíc za rok osvobozené?

O osvobození příjmů do 30 tisíc Kč za rok hovoří § 10 ZDP a týká se

• pouze příjmů z příležitostných činností (nebudou se opakovat),
• z příležitostného nájmu movitých věcí (příjem z nemovitých věcí pronájem chaty auta se zdaňuje podle § 9 vždy, i když je příležitostný) ,
• příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Sem patří např. příležitostný prodej zahrádkářských přebytků.

Příklady:

1. Poplatník sklidil jablka ze své zahrádky. Většinu použil pro osobní potřebu svojí a členů své rodiny, tak je zavařeno i nasušeno. Na štrúdl, se rodina už nemůže ani podívat. Přesto ještě letos jablka nadbývají, tak šel a prodal je na místních trzích za 5 tisíc Kč.

Poplatník nepěstoval jablka s úmyslem je prodat a nemá v úmyslu jít na trh znova. Jedná se o příležitostný příjem podle § 10 osvobozený od daně.

2.  Žena na MD se rozhodla vylepšit rodinný příjem tím, že bude pěstovat jablka, z nich dělat křížalky a jednou měsíčně je prodávat na farmářských trzích. Takto vydělala za rok 5 tisíc Kč. 

Jedná se o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku tedy o podnikání. Příjem bude zdaněn podle § 7. Navíc se musí registrovat k platbám sociálního a zdravotního pojištění. 

3.  Žena na MD se rozhodla vylepšit rodinný příjem tím, že bude prodávat elektronickou knížku tedy e-book Jak pěstovat jablka, automatizovaným systémem, aby nemusela od dětí nikam chodit. Koupila si doménu, hosting, kurz Jak se píše e-book, absolvovala elektronický kurz Prodávej jablka jako blázen, nechala si udělat korekturu e-booku, dále si sjednala e-mailingové služby, i když jsou zatím zdarma. Dále kurz Věř si, máš na to… Vydělala za rok 5 tisíc Kč.

Opět se jedná o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku tedy o podnikání. Soustavnou činností je i příprava a tvorba webu, vzdělávání v oboru, nákup aplikací nebo jejich sjednání, pokud jsou prozatím v režimu zdarma, ale s úmyslem dosažení zisku. Příjem bude zdaněn podle § 7. Navíc se musí registrovat k platbám sociálního a zdravotního pojištění. Pokud sbírá na webu kontakty, tak i registrace na ÚOOÚ.

 Co se řeší v praxi

• Čekám, až jak se mi prodej e-booků rozběhne a vytvoří se nějaký pravidelný měsíční příjem, pak uvidím, zda si půjdu vyřídit ŽL.
• Nepoužívám automatický systém fakturace.

Smutná zpráva, prodej e-booku se sám nerozběhne. Jde o soustavnou činnost, je k tomu třeba ještě dalších dovedností a zejména reklamy.

E-booky pravděpodobně nevytvoří pravidelný příjem. Vždy tam bude poněkud nerovnoměrná distribuce zisků, o občasné vratce nemluvě. E-booky se prodávají tu více, tu méně, v závislosti na akcích, které pro to děláte.

Do jaké míry je systém fakturace automatický, nemá na zdanění žádný vliv.

Jak na to?

Potřebujete si vyzkoušet na vlastní kůži, jak se bude váš e-book prodávat?

Mějte na paměti, že se pohybujete se v prostředí internetu a FB a vaše snažení uvidí více lidí, než si myslíte. Daleko menší nebezpečí je z vyhledávání informací ze strany FÚ, daleko větší riziko je, že někdo, kdo vám závidí automat na peníze, kdy kliknete a sypou se miliony, vaši činnost někde nahlásí. Inu, Česko.

Něco jiného je of-line prostředí. Pokud kamarádce s něčím poradíte, těžko se zjistí, zda byla rada placená nebo ne.

Při prodeji e-booků se bude opravdu obtížně prokazovat nahodilá činnost, protože celá činnost splňuje znaky uvedené v úvodním odstavci.

Nemáte-li ŽL, nemůžete lidem fakturovat za služby

Nezapomeňte, že osoba nepodnikatel, která nemá IČO, nefakturuje za své služby.

Jde podnikat i bez IČ a to na rodné číslo, jde třeba o fotografy a podobně, kteří podnikají podle autorského zákona.

Pro finanční úřad, zdravotní pojišťovnu nebo sociálku je ovšem podnikatel, jako podnikatel. Vystavujete-li fakturu jako“autor“ je na FA místo IČO vaše RČ.

I nepodnikající osoba může udělat pro někoho nějakou službu:

• na základě DPP (dohoda o provedení práce),
• nebo DPČ (dohoda o pracovní činnosti),
• v zaměstnaneckém poměru.

Všechny tyto poměry se vyznačují závislým postavením, aneb děláte, co se vám řekne. Z příjmu je vám zpravidla sražena srážková nebo zálohová daň, o což se stará zaměstnavatel, i když je to kamarádka.

V podnikání jako i jinde, se mi osvědčilo „Přiměřeně, přiměřeně… (Vidíte tam také Vlastu Buriana, jak velkoryse přidává ingredience do lívanců pro lid, z pohádky Sůl nad zlato?)

Rozhodli jste se, že pro ŽL si zatím nepůjdete?

Rozhodnete-li se přece jen pro danění e-booků přes §10, což nedoporučuji, máte možnost si uplatnit i náklady v přímé souvislosti s prodejem, avšak „nic pro rozvoj podnikání do budoucna“.

Uplatníte náklady na zajištění toho určitého příjmu. A to maximálně do výše příjmů.

Žádná ztráta, se v §10 neuplatňuje, i kdyby vám reálně vznikla.

Náklady na zajištění a udržení příjmu patří do §7 příjmy z podnikání.

Pravděpodobně budete chtít nějaký limit, do kterého si můžete své podnikání vyzkoušet. Mohla bych tady napsat, limit 10 e-booků a pak jděte už doopravdy na živnostenský úřad.

To nemohu, to je na vás.

Rozhodli jste se ŽL, ale nevíte, kdy je nejvhodnější čas?

Pokud je podnikání vaší vedlejší činností, například z titulu MD, doporučuji jít pro ŽL co nejdříve. Zde je návod, jak na to.

S živnostenským listem pro hlavní činnost, doporučuji mírně posečkat a náležitě si prodejní cestu a web připravit, než začnete prodávat. Použít dotazníky pro ověření zájmu a podobně.

Na hlavní činnost začnete platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění, ve výši cca 4000 Kč, kterým se budu věnovat v samostatném článku.

Shrnutí

Není hranice, kdy by se e-booky nedanily. Daleko lépe se z hlediska §10 obhájí jednorázový kurz nebo jednorázová placená přednáška.

Celé je to o nastavení, zda do podnikání jdete, popasujete se i s těmi oficialitami, na které mám na webu spoustu návodů a mohu vám s tím pomoci.

Nebo budete čekat, že se něco stane, že se třeba prodej e-booků rozběhne a vytvoří pravidelný příjem, a pak…jednou.

Na co nesmíte zapomenout, než začnete prodávat e-book si přečtěte a zkontrolujte v e-booku zdarma.